Ticketing – online prodej lístků

Cílem bylo zorganizovat online předprodej lístků na kulturní akci. Vyhlédnul jsem si plugin Tickera, který spolupracupracuje s Wordpressem (na něm běží stránky akce). I kdybych však koupil placenou verzi Tickery, nemohl bych implementovat např. platební bránu pays.cz, kterou jsem z určitých důvodů potřeboval. A tak jsem se přes lidi z brány pays.cz dostal k ticketingovému systému smsticket.cz. Vše nastavíte v online rozhraní a na svůj web umístíte pouze iframe. Provize je 5 % z prodaného lístku, což by měla být na stávajícím trhu jedna z nejlepších nabídek. Výplata prostředků probíhá po akci na účet. Koupit celou dražší vstupenku přes SMS nejde, protože max. hodnota SMS je nižší. (Zakoupená SMS pak může sloužit jako rezervace s doplatkem na místě.) Pro fyzickou osobu je potřeba zaslat smlouvu s ověřeným podpisem. Princip je ten, že ticketingová společnost jen pomůže s prodejem, ale obvykle se samozřejmě vzdává jakékoli daňové povinnosti, to si již řeší organizátor sám.

Holandská trouba – Dutch oven

Když jsem začal péct ciabatty, troubu jsem na první fázi pečení pářil a chleba stříkal rozprašovačem vodou. Bylo docela časově a organizačně náročné. Místo klidu na pečení samotného těsta se člověk musel ještě zabývat věcmi kolem páry. Nemluvě o tom, že spousta páry se při otevření trouby vyvalí ven, hrozí opaření dětí, zvýšená pravděpodobnost koroze trouby atd. Když jsem začal péct chléb, brzy jsem se přeorientoval na jiný způsob vytvoření vhodné atmosféry pro kynutí těsta – dutch oven neboli holanská trouba. Chléb na prvních 15-20 pečete na cca 250 °C v nádobě s víkem, na druhou fázi pečení víko sundaváte. Funguje to dobře. Většinou se doporučuje nádobu rozehřívat společně s troubou, ale ověřte si, zda to vaše nádoba vydrží. Nicméně ani rychlé ohřátí či zchlazení nádobám zpravidla nesvědčí. Některé testy nicméně ukázaly, že i když dáte těsto do nepředehřáté nádoby do předehřáté trouby, dosáhnete také uspokojivých výsledků. Pokračovat ve čtení „Holandská trouba – Dutch oven“

Recept na pšenično-žitný domácí chléb v.1

Prakticky nezávisle jsem se dopracoval k tomu, že můj recept se trošku podobá tomuto. Doporučuji přečíst, protože je tam několik věcí celkem podrobně popsáno (včetně fotografií), což začátečníkovi pomůže a já na psaní románů čas nemám. Raději peču. :D Ale níže je můj postup, v kterém je základním cílem jednoduchost přípravy tak, aby vše probíhalo ráno nebo až odpoledne a večer. Než se pro tento recept rozhodnete, podívejte se ještě na můj další postup a recept v. 2. Přes den je člověk v práci nebo pryč a těsto si musí poradit samo. Harmonogram mám tak, že čerstvý chléb připravený k večeři, ale časy lze také snadno posunout, aby byl chléb k pozdní snídani nebo k obědu o víkendu. Používám systém vedení kvásku popsaný v mém příspěvku zde. Těsto má 1800 g, pečou se dva bochníky.

  • 50 – 80 g žitného kvásku (podle teploty a požadované délky kynutí)
  • 1000 g mouky (30 % žitná chlebová, 10 % žitná celozrnná, 30 % pšeničná chlebová, 10 % pšeničná celozrnná, 20 % pšeničná bílá)
  • 750 g vody (celková hydratace 76 %)
  • 23 g soli (2,2 % mouky)
  • 10 g kmínu (50 % celý, 50 % mletý, + volitelně posyp)
  • semínka dle libosti (ubrat kmín)

Pokračovat ve čtení „Recept na pšenično-žitný domácí chléb v.1“

Kvásková mapa

Na webu pecempecen.cz je k dispozici kvásková mapa. Zřejmě hlavně ČR, ale hranice státu nejsou omezení. Nápad výborný, zaregistroval jsem se a přidal jsem místo. Editace dat se dá provést pomocí editačního odkazu zaslaného přes email. Nějak jsem o tom do hloubky nepřemýšlel a název místa jsem zadal naše rodinné příjmení. Nicméně napsal první zájemce. Sice hezky, ale nešlo si nevšimnout zvláštní češtiny – asi cizinka. Tak jsem si uvědomil, že teď bych měl takhle někoho pozvat před své dveře nebo přímo domů a předávat mu kvásek. Žijeme v Česku a mapa by se dala různě zneužít k obhlížení bytů a domů a následným krádežím. (Nemluvě o mapě včelínů a včelnic.) Možná jsem paranoidní, možná ne až tak moc. Takže jsem zájemkyni napsal, že si kvásek předáme u blízkého obchodního centra. Jenže to byl konce diskuze a k předání už nedošlo. Takže název místa na kváskové mapě jsem editoval a i email je tam s přezdívkou, aby to bylo trošku anonymní. Jistota je jistota.

Vedení žitného chlebového kvásku v.1

Zvolil jsem takovou zlatou střední cestu pro vedení mého kvásku, který jsem pracovně nazval Rebell. Odmítám nejjednodušší variantu – tj. hodit hibernovaný kvásek z lednice rovnou do těsta. Chci mu dát nějakou pravidelnou možnost se aktivovat a ne ho udržovat stále v lednici. Na druhou stranu klasické třístupňové vedení kvásku je sice pěkné, ale náročné na přítomnost. Intervaly by asi šly protáhnout třeba na 8 hodin, ale výsledkem by bylo příliš velké množství kvásku, které nepotřebuji. Pro můj recept na pšenično-žitný chléb v. 1 (dva bochníky), kdy nehnětené těsto se zpracovává cca 9-12 hodin, potřebuji jen minimum kvásku. Něco mezi 50 a 80 g (podle času kynutí, teploty těsta a prostředí). Pokračovat ve čtení „Vedení žitného chlebového kvásku v.1“

Jan Werich – diskografie

Poslední dobou mě zajímá život Jana Wericha. Jeho vyprávění mě nejenom baví, ale dozvídám se zajímavé věci z naší nedávné historie. Žádná nudná učebnice dějepisu, ale názory inteligentního člověka, který události sám zažil. Samozřejmě subjektivní názory, ale ty jsou do jisté míry i v učebnicích. A jelikož ve škole se žáci (včetně mě) v dějepisu do této doby někdy vůbec nedostanou, o to je to zajímavější.

Nashromáždil jsem u sebe prakticky celou diskografii (zvukové záznamy) Jana Wericha, samozřejmě účinkujícího velmi často společně s Jiřím Voskovcem a Miroslavem Horníčkem. Tímto se nechci vůbec chlubit. Ale pokud jste obdobný Werichofil jako já, nabízím, že si můžeme vzájemně materiály porovnat a třeba najdeme, že tomu druhému něco zajímavého chybí. Rozhodně mi rovnou nepište, že žádáte download toho či onoho. Materiály nikde na internetu nahrané nemám a ani se nemíním stát pirátem v oblasti autorských práv.  O to tu vůbec nejde.

Lumbální punkce atraumatickou jehlou

Trochu navazuji na první příspěvek o lumbální punkci. Měl jsem totiž nyní druhou lumbálku, tentokrát u doktora Bouzka v Dejvicích. Neurolog, imunolog, ale nikam do nemocnice na zákrok mě neposílal, dělá si to sám. Z mozkomíšního moku toho nechá otestovat hodně a zajišťuje si super rychlý odvoz čerstvého vzorku do laboratoře. Tak např. v první lumbálce mi tam k borrelióze chybělo PCR a ze starého zmraženého „stočeného“ vzorku již to dovyšetřit nešlo. Pokračovat ve čtení „Lumbální punkce atraumatickou jehlou“