V nějaké starší litrové flašce Becherovky (ještě bez kolku) se objevily tmavé usazeniny – sraženiny. Nic zajímavého k tomu nešlo vygooglit, tak jsem napsal výrobci. Na odpověď od manažera kvality jsem čekal relativně dlouho, ale nakonec komunikovat začal a dokonce ochotně a slušně. Dle očekávání poukázal na přírodní původ pálenky a možnost nevhodného skladování. V druhém emailu nabídl možnost výměny flašky za novou, pokud mu tu původní zašleme a on ji nechá otestovat v jejich laboratoři. Dříve prý posílal nové flašky hned, ale lidé mu ty původní přestali obratem doručovat, takže nyní má příkaz od vedení zaslat novou flašku až tehdy, kdy je mu doručena k testování ta závadná. No a v posledním emailu chce poslat kromě náhradní flašky také dárek pro mě, který jsem celý „obchod“ domlouval. Takže to je příjemné, ne? :-)
UPDATE:
Co se týče rozboru v laboratoři tak po otevření a otestování byla Becherovka v pořádku. Barva i chuť byly samozřejmě již trochu někde jinde (spíše podobné brandy, či whisky a hodně zemitá a těžká chuť, díky přírodnímu složení a faktu, že Becherovka zraje po celou dobu i v lahvích. Zákal jsme po přefiltrování a usušení jednoznačně identifikovali jako drobné kousky skořice shluknuté ve větší cucky, což se děje například vlivem změn teplot, nebo vystavení na slunci (obvykle se to stávalo u lahví ve výloze, nebo vystavené u oken). Tento zákal je ale pouze nehezký na pohled, není však nijak škodlivý, nebo závadný a nejedná se ani o závadnou výrobu, jak se někteří lidé domnívají. Je to způsobené přírodním charakterem Becherovky.