Přestože jsem si byl nucen předpisy k této věci relativně podrobně nastudovat, pokusím se to objasnit jen tak vlastními slovy. Záležitost byla konzultována s mým bratrancem advokátem a poradenskou linkou DTEST. Všichni jsme se shodli, až na mé nájemníky. :)
Smlouva na dobu určitou není smlouva na dobu neurčitou. Nebudu psát o všech odlišnostech, ani je nevím. Ale teď mi jde o jednu z nejdůležitějších věcí, a to je právě termín ukončení nájemního vztahu. Občanský zákoník je příliš obecný. Judikatura k této věci zatím téměř neexistuje. Komentáře k zákonu nic moc neosvětlují. Výsledkem je, že smlouva na dobu určitou neplní svou zamýšlenou funkci pro pronajímatele.
Všude se řeší práva nájemce, možnost nesouhlasit s výpovědí apod. Pronajímatel nemá možnosti pro podání výpovědi v podstatě žádné. A nikde se však moc neřeší právo pronajímatele na dodržení smluvené lhůty. Nájemník totiž může sesmolit nesmyslnou výpověď, kde uvede pochybný či smyšlený důvod výpovědi (zákon několik důvodů obecně uvádí) a pronajímatel aby šel hned k soudu, kde to může dopadnout jakkoliv. Kdy už nelze rozumně po nájemníkovi požadovat, aby v nájmu pokračoval? To si každý bude vykládat jinak.
Podle mě by měly být důvody k ukončení smlouvy pouze relativně zásadní. Určitě ne to, že se přestěhuji na druhý konec města, protože to mám trošku blíž k práci a našel jsem tam nějaké jiné bydlení. Nicméně zákon nic nekonkretizuje, soudy žádné precedens negenerují, takže to je smutné. Nezbývá, než si ve smlouvě specifikovat další podmínky nad rámec zákona.