Kvásek Rebell je mrtev! Kvásek (Quido) dostala manželka před lety od sousedů v Sezimáku, já ho postupně převzal, „vycvičil“ a několik let používal. Ale jednou to přijít muselo. Nezemřel přirozenou smrtí stářím, ale důstojně upečením. Jednou ráno před Vánoci byl nějaký spěch, já zrovna dělal těsto ráno, a zapomněl jsem kvásek ubrat na příště. Záložní kopie kvásku si bohužel z časových důvodů nedělám. :) Obvykle si dávám na těsto víčko ze skleničky, což jsem tentokrát neudělal. A navíc aktivní manželka stihla umít skleničku od kvásku ve dřezu, takže ani ze špinavé skleničky nešel kvásek zachránit.
Mohl jsem si někomu říct o kvásek. Kvásek Rebell doufejme spokojeně žije u několika lidí, kterým jsem za tu dobu kvásek dával. Ale řekl jsem si, že je to alespoň příležitost zkusit si udělat kvásek od nuly. Z mouky a vody, ostatně kvásek nic jiného ani není. Nedíval jsem se nyní na žádné návody či postupy, řekl jsem si, že s mými zkušenostmi to musím dát i tak. :D Prostě jsem týden krmil mouku vodou (nebo vodu moukou?). Druhý den (příliš brzy) mě překvapilo, že směs ukrutně vyskočila a div mi nevytekla ze skleničky. Ale potom zase několik dnů vůbec nic. Že bych potom přehnal poměr nového ředění? Ale pomatoval jsem si, že to tak být může, proto jsem nezmatkoval a směs dále přikrmoval, i když jsem neviděl klasické známky kynutí. Řídil jsem se spíše podle čichu a chuti. A postupně jsem přidával nové mouky víc a víc, aby měl kvásek více potravy a zesílil. Již cca po týdnu jsem z kvásku upekl chleba, je na fotce. Postup přípravy rozhodně nebyl klasický a nemohl jsem se řídit zaběhnutými postupy. Vše jsem musel přizpůsobovat síle a rychlosti kvásku, které byly jiné. Zejména nový kvásek nezvládá ještě práci v lednici. Jak jsem ho tam dal, vše se v podstatě zastavilo, zatímco starý kvásek byl i v lednici do jisté míry aktivní. Ale chleba byl kupodivu ve výsledku dobrý. Jméno kvásek zatím nemá, ale byl vychován o Vánocích, tak je to takové vánoční dítě.