Otec u porodu – ambulantní porod

Toto není „Příběh pro Ivanu“, ale jen shrnutí několika postřehů otce u porodu.

Ivana Königsmarková – sebevědomá a zkušená porodní asistentka. Starosti si dělá jen s opravdu podstatnými věcmi, ohledně maličkostí neplaší a spíš si z nich udělá legraci. S 95 % názorů lze při jejich vyslechnutí naprosto souhlasit. Je na telefonu a vždy se snaží pomoci nebo dodat sebevědomí. Jako její slabinu vidím tu, že její názory jsou všechny velmi vyhraněné a jen těžko se s ní diskutuje. Když vám řekne kojit jedno kojení z jednoho prsa, druhé kojení z druhého prsa, tak si připadáte, že tak to prostě musí být a jinak to fungovat nemůže. (Dětská doktorka třeba zase řekne 7 min. z jednoho, 7 min. z druhého.) Ale ono to může a docela dobře funguje i jinak – obecné rady je potřeba si vyslechnout, ale poté je vše možné řešit individuálně a podle situace.

Porodnice Neratovice – Dovolat se někomu kompetentnímu byl téměř nadlidský úkol. Manželka si dokonce jeden den nastavovala budík a zkoušela volat každých 10 minut. Nicméně jsme se domluvili na datu a času prohlídky organizované pro skupinu zájemců. Nakonec jsme však nemohli dorazit. Celý den jsme zkoušeli volat kvůli omluvě, nicméně až v podstatě v čas prohlídky se to podařilo. Dostali jsme informaci, že se omlouvat nemusíme, že i kdybychom přijeli, tak žádná prohlídka by se z důvodu malování porodnice nekonala. Šok. Tak to jsme si řekli dost, sem rozhodně nepojedeme. Zvěsti o velké obměně personálu také nevzbuzují příliš velkou důvěru.

Porod doma – o tom se dočtete leckde leccos. Ten pravý zážitek z porodu doma, jak to vnímám já, je dle mého názoru ten, když se porodu neúčastní nikdo jiný kromě rodičů. Riziko, odpovědnost a stres z toho, zda je vše skutečně v pořádku, to je však relativně vysoké a může snadno zastínit výhody tohoto řešení. Na druhou stranu, s přítomnou porodní asistentkou s potřebným vybavením se porod doma blíží (nebo by se blížit měl) porodu v dobré nemocnici. Liší se akorát prostředí. Ovšem není to zadarmo. Sehnat porodní asistentku se také musíte rozhodnout včas a doufat, že na vás bude mít v inkriminovaný okamžik čas. :-)

Ambulantní porod – z porodnice se odjíždí hned, jak vám to zdravotní stav dovolí. Podepisujete revers, kterým odmítáte poskytovanou péči porodnice, a za dítě si nadále zodpovídáte sami. Pozor na tento pojem, neznají ho ani některé dětské lékařky. Ne že by to vždy přiznaly, ale z rozhovoru např. s naší doktorkou vyplynulo, že si myslí, že je to porod doma. Takže jsme ji z omylu museli šetrně vyvést. Co se  týká samotného ambulantního porodu, tak tento termín neříká nic o průběhu porodu, který se může lišit porodnice od porodnice. Pokud chcete mít jakousi větší kontrolu nad průběhem porodu, připravte si tzv. porodní plán. Čím stručnější, tím lepší. Vše odmítnuté samozřejmě můžete kdykoliv odvolat a „léčbu“ akceptovat.

Porodnice Roudnice nad Labem (Podřipská nemocnice)

Domluvili jsme si individuální návštěvu v malé sympatické porodnici v Roudnici. Údajně tam pracuje primář z dříve vyhlášené porodnice ve Vrchlabí. Porodní plán měl jednu stručnou A4 v bodech. S místní porodní asistentkou jsme diskutovali více než hodinu. Asistentka měla panický strach z nepovedeného porodu (i svého) a z případného soudu s nemocnicí. Svoje děti neměla a nemocnice dosud žádný soud neřešila, takže obě záležitosti byly bez praktické zkušenosti. Požadovala např. dělat monitor po min. 3 hodinách a argumentovala zavedenými postupy a daným předpisem. Snaha o nalezení tohoto dokumentu s předpisem v šanonu však byla dle očekávání neúspěšná, takže jen konstatovala, že se to tak asi učili ve škole. Nakonec zavolala primáře. Ten sice začal zacházet do nepodstatných detailů při vysvětlování, nicméně proti porodnímu plánu ve finále neměl žádné výhrady. Bylo mi však hned jasné, že se starším a takto zkušeným člověkem se v budoucnu asi hádat nebudu – nebudu na to mít ani sílu, ani kvalifikaci.

Po příjezdu do porodnice jsme naznačili, že pokud bude vše v pořádku, plánujeme ambulantní porod. Nejdříve se nic nedělo, ale za chvíli z přítomných asistentek vypadlo, že to se jim stalo poprvé a musí začít shánět potřebné dokumenty. To zase překvapilo mě, protože na webu nemocnice se možností ambulantního porodu sami chlubí, a to hned velkým nadpisem.

Přišlo mi trošku trapné, když jsem musel „během akce“ jít do sesterny, a ukázat na řádek v  porodním plánu, který sestra nepochopila resp. si ho špatně přečetla. Ačkoli byl porodní plán odsouhlasený, jedna sestra opět dostala strach a chtěla podepisovat nějaké dokumenty o odmítnutí péče, aby byla porodnice 100% krytá. Dle mého názoru zbytečně, ale pro jejich klid jsme podepsali.

Jedna z výhod monitoru nad Dopplerem je to, že mají v ruce průkazný záznam měření, a proto ho důsledně vyžadují.

Co nemají rádi, tak to jsou internet a externí porodní asistentky. Oboje jim „fušuje“ do řemesla. To není můj pocit, takhle nějak jsem to přes přivřené dveře doslova slyšel. Obecně zvukové projevy jsou v roudnické porodnici trochu problém, dva „sálečky“ a přípravný pokoj mají všechny jen šoupací dveře. Ačkoli byl personál obecně příjemný a chápající, v případě řešení některých problémů se nátlaku nevyhnete. A to již z toho důvodu, že v dané situaci se musíte relativně rychle rozhodnout na základě jednoho odborného názoru (lékař, asistentka) a jednoho neodborného názoru (váš vlastní názor). Mít u sebe i v porodnici svou porodní asistentku tak může být v této chvíli výhoda – získáte další kvalifikovaný názor a možnost rozhodnutí na základě více informací. Obecně vám však personál nemocnice nabízí prakticky výhradně medicínská řešení, cokoli alternativního si musíte vymyslet sami. Kdo o porodu neví vůbec nic, tak mu nezbude než s lékařem téměř vždy souhlasit. Velmi jsem ocenil všechny informace, které jsem předem měl, protože jen tak jsem si mohl připadat, že tam nejsem zbytečně. A zároveň bylo pozitivní, že jsem „téměř“ z ničeho nebyl překvapený.

Na závěr si při papírování řekli o poplatek za otce u porodu 500 Kč. Sice jsem se někde dočetl, pokud je to pravda, že tento poplatek by porodnice správně vybírat neměli a je to protizákonné. Do řešení této záležitosti jsem se ale nepouštěl, to nechám vybojovat jiné, chudší a průraznější tatínky. V dané situaci je člověk šťastný a zbytečné hádky jsou to poslední, co by měl řešit. Mimo jiné jsem ocenil, že mě nenavlékali do nemocničního oblečení, jak to bývá obvyklé. Na druhou stranu, zase nemuseli žádné oblečení prát, takže by teoreticky nepotřebovali poplatek za otce u porodu. :D

Doma po porodu – Odjezd z porodnice je reálný cca 2 hodiny po porodu při opuštění sálu. Odjezd se ale protáhne ještě o formální a organizační záležitosti. Že na rodičku (a možná i tatínka) padne únava, je značně pravděpodobné. Pokud to ale nemá hlubší zdravotní důvod a únava se překoná, odměnou bude čas a odpočinek strávený v domácím prostředí. První hodiny a dny s novorozencem doma (po ambulantním porodu) jsou nezapomenutelné. Přestože máte strach, zda je všechno v pořádku a jestli to „děláte dobře“, tak právě to je na tom to krásné. Ačkoli to možná děláte jinak, než by vám řekli v porodnici, a nespoléháte se na rady ostatních, tak to děláte po svém, a když se daří, máte z toho obrovskou radost. Čím více odpovědnosti si necháte pro sebe a nepřenesete ji na ostatní, tím víc budete cítit, že „vaše miminko je skutečně jenom vaše“.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.