Posledních pár dnů, manželka by určitě řekla pár týdnů, jsem se začal zajímat o pečení domácího kváskového chleba. Vše v angličtině, takže si uvědomuji, že někdy ani nevím, jaký by byl správný ekvivalent nějakého výrazu v češtině. Ale nadpis My First Sourdough Bread ještě přeložím, a jelikož tenhle post není ani moc o receptu samotném, tak snad si nesrovnalostí ani nevšimnete. :)
Nicméně z chlebové tematiky jsem si stihl jenom nastudovat, jak se starat o kvásek. (Recept na chleba žádný. ) A na týden jsem vytrhl z dlouhodobé hibernace náš kvásek z lednice a nechal o žít tím správným aktivním životem při pokojové teplotě. A teď jsem k Vánocům dostal kynoucí ošatky na těsto (proofing baskets). Obchody měly zavřeno, chleba došel, kvásku bylo mraky, takže přišel urychlený pokyn – upeč chleba. A to já bych sice rád, ale měl jsem v plánu na to jít pomalu a vědátorsky. Hezky s rozmyslem, jako jsem si ladil ciabattu. Ale zadáno bylo pozdě dopoledne a chléb měl být hotov k večeři. To se absolutně neslučovalo s mou představou o tom, jak dlouho má příprava těsta trvat. Nicméně šel jsem do toho a nakonec jsem byl za to rád.
Takže sranda recept. Žádné speciální kvalitní mouky, jen obyčejné tuctovky, na výběr a nákup zatím nebyl čas. Použil jsem „svůj“ zralý (mature) kvásek pracovně nazvaný Rebell (pšenično-žitný, převaha pšenice) i ten ženy hibernovaný kvásek zvaný Quido (žitný) – celkem asi 50 g. Přidal jsem 50 g hladké pšeničné mouky (all purpose) a 50 g žitné mouky. A v rámci možností jsem levain nechal trochu rozjet v koupelně u topení. Poté jsem přidal 250 g vody, 2 lžičky soli, 100 g žitné mouky a 300 g hladké pšeničné. (A celý kmín a semínka, jak je zvyklá žena.) Poměry jsem tak nějak odhadl podle zkušenosti s těsty pizzu. Prohnětl, pomoučnil a cca 1000 g těsta jsem hodil do ošatky určené pro 750 g těsta a zakryl fólií. Ošatka šla zase na cca 3 hodinky do koupelny k topení. Trouba naplno rozehřátá včetně skleněné zapékací oválné mísy s víkem. (Nechtělo se mi steamovat troubu.) Prvních 15 minut pečení s víkem na 230-250 °C, poté cca 20 min bez víka na 200 °C.
A nečekal jsem vůbec nic. A ono něco jo. Jak by řekl komentátor spektakulárního puttu Tigera Woodse na THE PLAYERS: „Better than most!“ Tím chci říct, že chléb byl lepší, než naprostá většina chlebů, které si běžně v obchodě kupujeme. A věřím, že to není jen sugesce. Někde jsem v tomhle smyslu četl, i když to bylo asi o ciabattě, že… jakkoliv se vám nepovede, tak i první amatérský pokus pravděpodobně dopadne tak, že výsledek bude lepší než koupený výrobek a vy už nic jiného chtít nebudete. A něco takového platilo i v tomto případě. Zbylou patku chleba jsem narychlo vyfotil mobilem. Víc večer nezbylo, a tak pro foťák nemělo smysl chodit. Ale to je jenom dobře. Předpokládám, že o chlebu tu ještě nějaký serióznější příspěvek v budoucnu přibude. Tak se těšte. :)