Pan doktor začal poslouchat mé povídání. A následně začal velmi brzy něco štrachat (později jsem zjistil, že připravuje testy krve). To nemám moc rád, protože to vyvolává pocit, že mě neposlouchá. A s postupně tento pocit dále vzrůstal. Mluvil strašně potichu a rychle. Přiznám se, že některé věci jsem nerozuměl. Na jeho obranu musím přiznat, že jsem se ho nepokusil poprosit o to, aby mluvil hlasitěji a srozumitelněji. Moji krev nakapal na detekční kolečka na testovacím archu. Na dvou se krev vysrážela, takže z toho odvodil, že mám asi nějakou infekci či plíseň. Prý něco jako malárie, ale samozřejmě ne úplně. Chvíli se to snažil vysvětlit (moc sem nerozuměl) a pak se zeptal, jestli mi to dává smysl. Tak jsem řekl, že se to hezky poslouchá, ale jestli to skutečně dává smysl, to nejsem schopen v současné chvíli odborně posoudit. Co se týká diagnózy, tak to bylo vše.

Větší část konsultace byla již o vlastním léčení. Zeptal jsem se, jakou metodou či metodami léčí. Nejdřív bylo dlouho ticho a pak řekl, že vším možným. To měl celkem pravdu. Sepsal papír s asi 15 věcmi, co mám dělat. Pokud jde o placebo efekt, tak ten by měl fungovat dokonale, protože se do způsobu aplikace léků týče, tak tam bylo téměř vše. Prášky, kapsle, čípky, olej, zábaly, pohled do Slunce, zásaditá voda, meditace se zvukem apod. Koupení preparátů stálo odhadem dalších 3000 Kč, vše to jsou jen doplňky stravy – minerály, laktobacily apod. Nákup přístroje na tvorbu zásadité vody by stál desítky tisíc Kč. Celkem správně konstatoval, že si nemám léčebný zvuk převádět do mp3, protože po ztrátové kompresi v hudbě neobjeví všechny frekvence. Uvedl, že neví, co z toho všechno budu dělat. Já říkám, že také nevím, a tak jsem ho musel poprosit, aby alespoň trochu seřadil léčebné věci podle jejich priority. Také jsem se zeptal, jak pozná, která z těchto léčebných metod mi pomohla. To údajně nepozná, ale stačí mu, že mi bude lépe.

Lépe mi mělo být již po pár dnech, nejpozději po jednom týdnu. To se tedy říci nedalo, protože jsem nepozoroval žádný efekt léčby. Jako nějaká psychická podpora a doporučení zajímavých doplňků stravy to bylo fajn. Jako vlastní léčba konkrétního problému to bylo dle mého názoru neúčinné. Pro mě je překvapivá jeho (či podobných léčitelů) sebejistota. Aniž by měl důvěryhodnou diagnózu, tak neváhá léčit a předepisovat drahé „léky“. Jelikož to ale ve finále nejsou léky, nicméně doplňky stravy, hudba apod., tak se vlastně není čeho bát, že? A teď samozřejmě neříkám, že nejsou potřeba lidé, kteří se v doplňcích stravy a alternativní medicíně komplexně neorientují – ba naopak. Jako kontrast s tímto je nutno říci, že klasická medicína mi doposud nepředepsala jediný lék. Neví na co, a proto neléčí. Oba přístupy mají svá pro a proti.

The post MUDr. Pavel Nývlt, N. D. – Anti-Aging Poradna appeared first on DVOŘÁČKOVI.