• Začátek spolupráce. Rozumné vystupování stavbyvedoucího, pohodový přístup, nějaké dobré reference, bohatý životopis. Bez vyzvání zaslané další reference na provedené stavby menšího rozsahu. Bohužel v kontrastu s budoucím stavem, což je pro zákazníky skrytý problém.
• Pracovní rámec. Ve své naivitě jsem si na začátku neuvědomil (ani mi to ale nezdůraznil), že stavbyvedoucí pracuje na plný úvazek jinde (AUBÖCK) a do mé akce rekonstrukce domu se pouští k tomu navíc. A má rodinu a děti.
• Časové vytížení. Přecenil své možnosti, neodhadl náročnost rekonstrukce a moje požadavky na kvalitu. Co je mi platné, že vede v Praze stavby za stovky milionů, když se nedařilo kvalitně vést stavbu za 3 miliony. Omluva od něj za to padla, ale nikdy neměla nějaký další dlouhotrvající impakt v činech.
• Pracovní auto. Ke stavbě jezdil většinou pracovním vozem AUBÖCK. Nikdy ho nezaparkoval před stavbou, ale vždy jezdil jinam dál, asi aby se se stavbou nespojoval jeho hlavní zaměstnavatel. Nepůsobilo to na mě dobře.
• Komunikace. Komunikovalo se nejčastěji přes emailový účet jeho ženy. Divné. V každém případě postupně se komunikace zhoršovala, až byla tragická. Týdny bez odpovědi a zvednutí telefonu. Záměrně, na což poukázala manželka (stavbyvedoucího).
• Reakce na otázky. Nezřídka se stávalo, že otázka zůstala nezodpovězena. Něco si myslel, ale záměrně či takticky nereagoval. Tak mi to přišlo a bylo to zvláštní. Z některých opakovaných dotazů totiž bylo jasné, že otázku slyšel, protože dokázal na výzvu odpovědět na původní dotaz.
• Cena. Cenová nabídka byla o něco nižší než od konkurence. Započteny však byly spíše levnější materiály a kvalitnější věci se musely doplácet. Tomu i odpovídá, že stavbyvedoucí v průběhu doporučoval spíše levnější výrobky (výjimka střešní okna), rychlejší řešení, méně pracné řešení apod.
• Dodatečné ceny. Některé nacenění dodatečných prací bylo velmi vysoké a příliš neodpovídalo reálné situaci (např. výlez na střechu).
• Cena elektroinstalace. To si pamatuji, protože mě to zaujalo. Nabídka na elektroinstalaci od mého instalatéra (a s daleko větším množstvím zásuvek) byla skoro o polovinu nižší, než nabídka od firmy Ing. Martin Buřič.
• Fakturace. To byl problém. Jestli si vzpomínám, tak vlastně každá faktura, možná kromě třeba 2 prvních, se opravovala. Všechny směrem dolů, některé i o hodnoty desítky tisíc Kč. Nepřesnosti, nejasnosti, zmatky, náročné na kontrolu.
• Cashflow. Firma v průběhu výstavby opakovaně uváděla potřebu urychlého zaplacení faktur, protože nemá dostatek vlastních finančních prostředků na pokračování ve stavbě.
• Technický dozor. Můj technický dozor stavby v podstatě vždy potvrdil mé domněnky, že daná věc probíhá nestandardně a že se s podobnými věcmi se na ostatních stavbách příliš nesetkává.
• Zaměstnanci. Neměl dostatek lidí a kvalitních dělníků. Někdo mu prý odjel do Skandinávie, aby rychleji mohl splácet dluh, jestli jsem to dobře pochopil. Většinou tu byly tak dva lidé. Když jeden vypadne, je to samozřejmě problém.
• Plnění termínů. Na dohodnuté kontrolní dny jednou za 14 dní jezdil pravidelně. Dohodnuté (zapsané) termíny pro plnění meziúkolů neplnil, neomlouval se, většinou ani nevysvělil. Jel si svým tempem, nenechal se námi vykolejit.
• Stavební deník. Já stavební deník vůbec neviděl. Technický dozor možná někdy ano, ale prý tam bylo i mnohatýdenní zpoždění. V každém případě se ale nepředávala práce třeba před technologickým zakrytím apod., jak se měla.
• Začátek stavby. Stavbyvedoucí odjel na 2 týdny asi do Norska. Žádný problém, ale později se postupně ukázalo, že odhad náročnosti a délky zhotovení stavby měl velmi nereálný a odkládat začátek byl trošku luxus.
• Bourací práce. Začaly se zpožděním. Stavba byla následně relativně dlouho nezakrytá, štěstí bylo, že podzim bylo suchý a pršelo jen velmi málo. K zakrytí tvárnic jsme pak museli stavbu vybízet.
• První problém. Jako ten vnímám věc, kdy na stavbě ještě probíhali bourací práci, ale mezi tím se již vesele začala zdít nová nosná. Nicméně bez izolace, v bordelu na původní podlahu. Připomínkoval to dozor a já, zeď šla dolů a začalo se znovu.
• Vytopení sousedů. Opakovaně stavba vytopila sousedy přes nově udělaný neodizolovaný stop. Stavbyvedoucí mi o tom podruhé vůbec neřekl (čemuž sousedé nemohli ani uvěřit), a tak vzniklo sousedské nedorozumnění, které jsem musel zbytečně žehlit a měl jsem s tím starosti.
• Přerušení prací. Při odkladu platby jedné faktury, z důvodu nutnosti řešit větší množství nesouladů v soupisu prací, stavba vyhrotila situaci a na protest zastavila práce. Nekorektní postup s ohledem na to, jaké chyby ve fakturaci byly a že následně byly uznány. Situaci zklidnil technický dozor.
• Přítomnost na stavbě. Myslím si, že netrávil na stavbě dost času. Důkazem budiž kontrolní den, kde jsme mu ukázali hned několik zásadních věcí, které pro něj byly ale úplná novinka. Kdyby byl na stavbě předem a podíval se kriticky, musel by to všechno dávno vidět.
• Pokládání filigránů. Jen náhodně jsem se dozvěděl o této zásadnější činnosti. (Podobně jako o instalaci krovu.) Stavbyvedoucí při tom nebyl. Chybky v pokládce řešil můj technický dozor, kterého jsem tam alepsoň narychlo vyslal.
• Nátěr krovu. Krov měl různé barvy. Část zelená, část ne. Vysvětelení bylo, že půlka je prý natřená dokonce dvakrát, protože krov byl natřený už z výroby a stavba to vůbec nevěděla. Snad to tak je. V nátěrech fasády a palubek byly také chyby, ale to se tak někdy stane.
• Střecha. I po přepočtení plochy střechy se objednalo tašek málo (podle starého rozpočtu?). I po doobjednání jsem ale musel prosit, aby mi tu alespoň něco do rezervy zbylo. Šok jsem nedávno měl, když jsem viděl prasklou tašku slepenou izolepou.
• Střešní komínky. Když jsme totiž u izolepy, tak s ní byly obmotány větrací komínky kanalizace, ačkoliv výrobek má plastový protikus, který se instaluje na fólii z vnitřní strany. Jeden ze dvou se na stavbě i válel. Nevyřešená reklamace.
• Kvalita práce. Když už i sousedé vás zastavují, že máte extrémně nakřivo překlad okna, že nesprávně kombinejete druhy materiálů apod., něco není v pořádku. Kvalitu prací nehodnotím dobře, byl to problém. Elektrikář třeba upozornil na chybně svázané zdivo v rohu – a taky, že už to tam praská. Vžil se při stavbě i termín „Buřičovina“.
• Bagr, nopovka. Dělali kanalizační vícepráce. Měli bagrem najít kanalizační řad, rychle to bez domluvy vzdali a já musel bagr objednat svůj a celé to dořešit. Napojení nopové fólie (spoj) u baráku s nulový přesahem. No chápali byste to?
• Kaslíky žaluzií. Dole jsem je dostal zadarmo, jako nějakou kompenzaci za něco jiného. Asi za to, že horní kaslíky v podkroví se zapomněly udělat úplně. Tedy po pravdě trochu dlouho jsme přemýšleli, co a jak, až to stavbyvedoucí zabetonoval věncem a nevzpomněl si, že je tam měl dát.
• Sádrokartony. Něco se zarovnávalo snad pořád dokola – rovná čára na stropě byla jak serpentýny. Tady jsem si pozval na kontrolu známého, který se tím živí, Těžce to kritizoval. Chybějící pásky, špatně ložené spáry SDK apod. , tolik tomu nerozumím. Prý v zápalu boje, řekla stavba.
• Nepořádek na stavbě. Nečekám na stavbě hygienicky sterilní podmínky, ale nepořádek byl krutý. Opět i ostuda u sousedů a okolí. Viděl jsem jako geodet nejednu stavby, ale tohle byla silná káva. Stavba tchána byla proti našemu pintich uklizená. I oknaři firmu vyzývali k dodatečnému úklidu. Beton v prahu při předání stavby také není v pořádku.
• Parapety. Problém byl s venkovními i vnitřními. Ty vnitřní instalovány bez zaříznutí extrémně přesahující. Komentář stavbyvedoucího byl, že si myslel, že se mi to asi takhle nebude líbit. Neochráněny při stavbě, předány poškrábané.
• Okna a dveře. K nim tu myslím je už jeden příspěvek, nebudu dále rozebírat. Recenzovaná firma s dodavatelskou firmou oken po incidentu ukončila spolupráci.
• Síťování. Já bych pórobeton síťoval. Multipor v exteriéru už tuplem. Nechal jsem se blbec přesvědčit o opaku. Na obvodových zdech skoro všude mikrotrhliny. Původní pálené zdivo je úplně v pohodě. Chybějící sítě na přechodu materiálů – dostupná fotodokumentace, ale nedodána.
• Písek. To byla trochu „sranda“. Stavba vyluxovala písek z dětského pískoviště na zahradě. Bez povolení. Několikrát jsem urgoval, ať to tam dětem vrátí. Dali pár kýblů, zdaleka ne do původního stavu. Znova urgence, zase pár kýblů. Dále jsem neměl sílu trapně urgovat a spokojil se se sníženým stavem hladiny.
• Příprava na výmalbu. Maloval jsem si raději sám. Stavbyvedoucí řekl, že budu mít zdi k tomu připravené. Nebyly. Štukoval jsem, akryloval jsem jak zběsilý několik dní. Něco jsem i reklamoval a stavba přeštukovávala celou zeď. Stovky lokálních defektů způsobili např. podlaháři.
• Štuky. Štuky v zádveří soused ohodnotil známkou 3. Ale viděl jen zádveří. Dozor musel tužkou malovat po stropech a poukazovat na defekty. Proč se na stavbě používaly štuky různých výrobců (a tedy hrubostí) jsem se opakovaně ptal, nic jsem se nedozvěděl.
• Opakované opravy. Prý je jasné, že se věci předělávají, na poprvé to vždy nevyjde. Zajímavý přístup. Když se ale min. podruhé předělával výlez na střechu, již byla slyšet od stavbyvedoucího nepěkná slova o předělávkách.
• Výška dveří. Byla v podkroví přilišná. Technickými specifikacemi výrobců dveří jsem musel přesvědčovat, že to tak je. Řešeno nalepením různého materiálu na podhledy (bez sítě). To záhy vypraskalo. Oprava přivrtáním a síťováním.
• Střešní vikýř. Zatékalo, a to i po zhotovení vnitřních omítek. Deadliny nápravy nedodrženy. Na chyby na střeše jsem opakovaně musel upozorňovat a teprve několikáte řešení je nyní dočasně funkční. Původně otvory ve střeše, lepené molitaníčky jako zábrany apod. Prý je to ok, jinak to moc nejde a že to jistí pojistná fólie. Ach jo.
• Subododavatelé. Jeden ze subdodavatelů o stavbyvedoucím konstatoval, že se často stane, že nemá stavbu připravenou, i když si je pozve. Prý je s ním nejhorší spolupráce ze všech stavbyvedoucích, se kterými v rámci AUBÖCK pracuje. Klempíř tragédie, viz samostatný článek. Omítkář asi zemřel (jak stavbyvedoucí konstatoval), protože s ním nekomunikuje (a se mnou taky ne).
• Připravenost pro profese. V pondělí měl nastoupit můj topenář na podlahové topení. Šok nás všech byl v tento den při kontrole, když přijdeme a v přízemí není podlaha vyrovananá ani odizolovaná. Stavbyvedoucí to nezdůvodnil, šel se ale na cca 10 minut uklidnit do auta.
• Profese. Po zkušenostech s hrubou stavbou jsem se neodvážil firmě svěřit subdodávky elektro, voda a topení. A jsem za to zpětně rád. Spolupráce s „mými“ lidmi byla řádově bezproblémovější a je dodnes dále funkční. Subdodavatelé firmy se někdy spíše chovali jako „po mě potopa“. Firma Ing. Martin Buřič nedostala provize ze odebrání těchto profesních prací.
• Příslib NZÚ. Přislíbil vyřízení dotace Nové zelené úsporám. Později odložil po Novém roce, až bude volněji. Dlouho nejasně mlžil, až nakonec jsem tedy z něj dostal konečné slovo, že to neudělá. Což bylo nakonce pro mě dobře, protože mi následně došlo, že by to neudělal dobře.
• Faktury v souladu s NZÚ. Nakonec byl totiž i problém z firmy dostat i jen faktury splňující požadavky NZÚ. Ponořila se do toho hlavně chudák moje žena, která mu faktury celé zkontrolovala a něco upravovala. Úřednice pak byla k fakturaci vstřícná a nevyžadovala toho podrobností, kolik by mohla.
• Pohrůžka ČOI. Neochota řešit reklamaci a neochota komunikovat mě jednou přivedla na nutnost pohrůžky podání podnětu k ČOI. Ohradil se, že vyhrožuji, ale zafungovalo to a na chvíli se zase spolupráce a komunikace jakoby nic obnovila.
• Nedrží slovo. Ale to mně zklamalo. Když už jednou něco jasně řekl, že reklamaci v žádném případě neuzná, tak přece nemůže po nějaké době dělat jakoby nic a být svolný k opravě. To u mě dále klesnul. Když mám jasný názor, tak si za tím stojím. Viz článek k chybně vyvedené špaletě balkónových dveří.
• Konec živnosti. Po mé dlouhotrvající kritice se vyjádřil, že se stavbami na vlastní triko končí. Věřím, nevěřím, těžko říct. V pokušení určitě byl a bude, živí se v tom oboru, i když jako zaměstnanec. Dodrží slovo?
• Dodržení termínu. Myšleno dokončení stavby. Jakoby splněno, protože jsem firmě odebral zhotovení veškerých dokončovacích prací. V případě jejich požádování nebylo ale reálně možné, aby se termín splnil.
• Konec spolupráce. Závěr byl smutný. Dlouhá odmlka, chvilku záchvěv aktivity a vyřešení něčeho. Nakonec odmítnutí zhotovení záručních oprav na domě (např. klempířina – na obrázku, omítky). Jeho subdodavatel(é) ke mně prý odmítají přijet. (Nedivím se.) Zároveň mi v afektu po telefonu vyhrožoval a práskl telefonem. Po vlažném jednání aspoň jasný názor, tak jsem ho poslechl a už jsem mu od té doby nevolal nevolal. Zhruba to bude právě rok.
• Splácaný dům. To mě ještě na posledním telefonátu zaujalo. Prý mám dům splácaný ze všech možných materiálů, tak je jasné, že bude praskat. No na plácání materiálů se podílel on sám. Takže závěrem si sestřelil vlastní práci, ale za sebereflexi bych to moc nepovažoval.
• Nepochopení. Firmu hodnotím ve výsledku negativně. Jeden z hlavních důvodů je ten, že si nemyslím, že by bylo možné jejich úroveň prací v budoucnu snadno a rychle zvýšit. Snažil jsem se jim dávat zpětnou vazbu, zvyšovat kvalitu, leckdy jen přátelsky poukázat na chyby, napsat podrobný email, jak by to mělo vypadat. Nebylo to však pochopeno a mám pocit, že tedy není zájem na tom něco měnit.
• I could go on. But it is not needed. The point has been made.

Tak to by asi stačilo, pro představu. Když se mi něco stane v nejbližší době… Třeba i ze Skandinávie, protože fyzickým násilím mi vyhrožoval třeba i ten „nejspolehlivější“ dělník firmy (asi ten urychleně splácející dluhy ve Skandinávii). A to jsem mu jen ušetřil práci, protože jsem ho z domu vlídně a slušně vykázal, než abych mu povolil opravu způsobem (zn. levně a rychle), se kterým jsem v dané chvíli nesouhlasil. A už jsem si nedokázal představit, že bych ho tam naštvaného hnal na další opravu. Nikdo po sobě věci rád neopravuje a když to dělá se vztekem, jak to asi může kvalitativně dopadnout?

Ale ať končíme trochu pozitivně. Stavařina, to je těžký boj a já bych to dělat nechtěl. Všechna čest bojovníkům. Teď po covidu, při válce na Ukrajině, při inflaci, o to hůř. Podařilo se ale, že firma hrubé věci dokončila a zbaběle neutekla, i když to bylo v průběhu lákavé a několikrát to bylo ve hře. Nebo spíše v druhé půlce pořád, aspoň z naší strany. Také si stavbyvedoucí dokázal vždy nějak poradit s problémy a novými skutečnostmi (přeprojektování krovu), i když to někdy trvalo delší dobu. Prvotní a po celou dobu hlavní problém byl těžce nezvládnutý odhad časové náročnosti stavby a její neslučitelná kombinace s hlavním pracovním poměrem stavbyvedoucího někde jinde. A také podstatně odlišné kvalitativní představy o realizaci stavby.

The post Ing. Martin Buřič, Soběslav, IČO 04680669 appeared first on DVOŘÁČKOVI.

Dodání dveří zhruba v termínu nebo s menším zpožděním. Po montáži naštípnuté zárubně dole u koupelny, nevšimli jsme si hned. Poškozeny asi 2 místa na fólii dveří, technici relativně neochotně řešili fixou, už byli v myšlenkách někde jinde. Upozorněno na dveře u horní koupelny, ale byli jsme ujištěni, že je vše v pořádku. Následně se však u těchto dveří situace zhoršila (nastavení pantů již bylo na krajní poloze) a musel jsem zadat reklamaci. Ta se táhla spoustu měsíců.

Montéři jsou jen najatí externisté, což způsobuje problémy. Mají málo času jak oni, tak jejich organizační kontakt ze Sapservis. Domluvit se na termínu trvalo týdny, protože vždy to bylo ve smyslu „až pojedeme kolem“ nebo „zavolejte mi příští týden“. Takto jsme se naháněli až trapně dlouho. Reklamační protokoly nesepisují žádné, takže ani jsem se pro zajímavost nemohl podívat, jak dlouho trvalo vyřízení reklamace. Po demontáži záklopky nechán nepořádek, rozšítpaná záklopka a mnoho týdnů odkryté dveře. Oprava měla trvat do 2 týdnů, trvala několikrát déle. Omluva či vysvětlení žádná, sám jsem se musel připomenout a bylo mi řečeno, že náhradní díl je přece již u nich na skladě asi týden.

Po vyřízení reklamace to pro mě znamená další práci. Přetečená pěna pod záklopku (zbytečné další výrazné odtlačení záklopky od zdi), záklopka několik mm nad zemí, utržené silikonování, odřená stěna. Montéři se vůbec nezmínili, jak bude oprava probíhat a že toto nastane. Takže pracné čištění od původního silikonu, nové silikonování, budoucí oprava nátěru stěny svépomocí. Když na podobné pracné detaily upozorním, po manželce mi technik vzkazoval, že si mám vzít černé brýle, abych takové věci neviděl. :) Prostě profík. A zajímavé je, že vyřešili jen jednu problematickou stranu obložek, na druhou ani nesáhli.

Jo a na začátku chlapi přišli rovnou s akrylovými tmely, pokud prý někde bude mezera nad 3 mm, tak to tmelí. Já je to dělat nenechal, protože jsem musel do práce a nevěda nic o kvalitě tohoto jejich umění. Ale evidentně tedy dveře akrylují běžně. Přesto mi pak řekl jejich nadřízený, že zasilokonovat dveře neumějí. To je divné, když umím akrylovat, tak už prakticky umím i silikonovat, ne?

Na spodní straně dveří nechávají samolepky. Postupně se někde můžou začít odlepovat. A začne to šoupat o podlahu a dělat v noci hluk. Drobnůstka, ale když mě na to rodina upozornila, stejně musím jít s pinzetou a nějak tu samolepku horkotěžko odtrhávat, aby to nešustilo. :D

Paní na prodejně je v pohodě a pomohla nám. Jen nevěděla asi nic bližšího k certifikaci klima dveří do sklepa. Říkal jsem jí, že je to na dotaci Nová zelená úsporám, ale prodala nám vlastně dveře bez zvýšené tepelné odolnosti (necertifikované, nezkoušené) nesplňující NZÚ. Přesto mají dveře na sobě štítek, ale vytelefonoval jsem s vedením Sapeli, že je vlastně k ničemu. Tak nevím, proč tam je, prý je to přibližně podle jiného modelu dveří. Ale paní na prodejně je v pohodě, dokonce jsme se domlouvali na prohlídce (návštěvě) u nás doma, ale plány přerušil covid.

Fakturovalo se pobočce Sapservis v Sověslavi a ne v Táboře, což mi přišlo takové zvláštní. Pokud bych vybral dveře (křídla) s kulatou hranou, nemohl bych si je od Sapeli vzít vůbec. Viděl jsem na prodejně nekvalitní slícování hran. Ukazuji to paní na prodejně a ta souhlasí. Zeptala se na to výše u Sapeli a tam jí řekli, že je to takhle „špatně“ dobře a nic se s tím dělat nebude. Paní na prodejně mi to říkala smutně až bázlivě a za firmu se vlastně omlouvala, že si tím dělají ostudu. Ale nic s tím dělat nemohla, když Sapeli nebere v potaz ani zpětnou vazbu „vlatních“ zaměstnanců.

Panty mají dveře jenom 2 (některá konkurence 3). To mi přijde fajn ohledně jednoduššího nastavování. K nastavování jsem ovšem nedostal žádnou instruktáž, návod, nic. Ale při dovírání křídla je vidět u většiny dveří průhyb (nesymetričnost) mezi křídlem a zárubní. Někde to je i tolik, že to začínalo vadit samotnému zavírání dveří a muselo se to kompenzovat seřizováním křídla. Tak přirozeně mě napadá myšlenka, jestli třetí pant by nemohl prohývání křídla částečně zabránit. Ptal jsem se to  člověka od Sapeli, ale dostal jsem jenom odpověď, že panty jsou kvalitní a 2 stačí.

Dostal jsem od techniků také vynadáno za zvýšenou vlhkost v domě. Prý jestli příště naměří přes 50 %, tak reklamace se uznávat nebude. Opět nedošlo k předání dveří s nějakým informováním ohledně vlhkosti, i když někde to psané myslím mají. Ale pro dobré zdraví je doporučovaná vlhkost 40-60 %, takže zastropovat striktně vlhkost na 50 % kvůli dveřím je docela přísné. Když je venku chladno a vlhko, tak to jde někdy těžko splnit bez odvhlčovače v domě.

Ale vzhledově jsme si vybrali hezky a bezfalcové dveře jsou pohledově čisté a jednoduché. Sapservis vnímám jako firmu, kde mají (měli?) ne moc šťastně zorganizovanou montáž. Udělají si, co mají za hlavní úkol, a tím vlastně končí. Nikdo nemá rád reklamace, které přidělají víc práce než užitku a nakonec se ptáte, jestli to vůbec stálo za to. Ptala se správně i manželka. Ono když k vám přijde montér v reklamní oblečení od konkureční firmy, co vyrábí dveře, tak to hned trochu zavání problémy. :) Půlroční anabáze zajišťující uspokojivé zavírání dveří se mi přirozeně zdá trochu dlouhá a zdržující od jiných věcí.

The post Zkušenosti Sapeli – Sapservis Tábor appeared first on DVOŘÁČKOVI.

Wi-Fi. Bezdrátové připojení v domě je potřeba inteligentně nastavit, aby se všechna zařízení navzájem viděla.

Google. Máme Nest Mini, Nest Hub a Xiomi Smart Speaker. Telefon mám trvale přeplý na AJ jazyk, abych měl zpřístupněna všechna nastavení v aplikaci Google Home. Občas problémy jsou, ale jde to.

Philips Hue. Nemám k tomu originální Hue žárovky, ale směsku jiných výrobců (IKEA, Lidl). Občas boj se spárováním, ale jde to. Aktualizovat firmware světel nejde. Používám aplikaci Hue Essesntials. Problikávání světel z IKEA viz dřívější příspěvěk.

LG ThinQ. Naše pračka náhodně měla ThinQ, takže lze integrovat. Celý účet ThinQ musí být nastavený v jiné zemi než Česko, takže komplikace při spárování.

Somfy. První Tahomu na ovládání žaluzií jsem musel vrátit, zastaralá. Tahoma Switch je nadějnější. Měl jsem však problémy se spárováním žaluzií neodebraných z původní Tahomy – přenos bezpečnostího klíče.

Vaillant. Vyloženě zaspal. Ani jeho nový ovladač na topení není schopen spolupracovat s chytrou domácností. Moc to nepotřebuji, přesto by bylo fajn se moct zeptat, kolik je v místnosti právě stupňů, když displej ovladače stále zhasíná.

Hörmann. Vyloženě zaspal. Má řešení s ovládáním vrat na dálku, ale je velmi drahé a nekompatibilní se smart home. Koupil jsem si za 500 Kč z Číny kontroler, který to zvládá. I když samozřejmě mouchy to má, to se dalo čekat.

Haas + Sohn. Kamna Viano už nyní dodávají s Wi-Fi modulem bez příplatku. Příprava na chytrou domácnost ale není, což je trošku škoda. Nabízí se to.

The post Smart home – chytrá domácnost appeared first on DVOŘÁČKOVI.

Jednal jsem s O2 o navýšení rychlostí přípojek VDSL a u některých přípojek se dělal bonding s koncovým zařízením Terminátor (pronájem od CETINU). Obchodní zástupkyně O2 tlumočila to, co ji naučili její školitelé a technici. Že pro bonding je potřeba nový modem – základní či Smart Box. Oboje za plnou cenu se pohybuje 4-7 tis. Kč. Modemy však můžete mít na pronájem, a nebo si je i koupit (za 999 Kč), pokud máte internet Profi. Ale zamyslel jsem se. Budu mít zařízení Terminátor, což je vlastně VDSL modem pro bonding v bridge režimu. Vede z něho již síťový kabel. K připojení k Terminátoru tak je dále potřeba router s WAN portem a PPPOE VLAN tagging.  Potřebuji za VDSL modemem další VDSL modem od O2, který mi vnucují? Rozhodně NE!

Chvíli to trvalo, ale nakonec jsem o tom markeťáka O2 přesvědčil. Podle nich by lidé měli vyhzovat své starší modemy a routery a kupovat jen jejich základní či Smart Box modemy. Můj starší nejobyčejší VDSL2 modem Zyxel TD-W9960 VLAN po PPOE krásně zvládl a nic dalšího nového (kromě Terminátora) nebylo potřeba. (Že má firmware chybu a neprovádí port forwarding alá virtual servers, to je zase jiná pohádka.) Takže to, že jsem nabízené O2 modemy odmítl, ale obnášelo určité vědomosti a dozjišťování na internetu. Ale drtivá většina lidí tohle neabsolvuje a nechá si „nacpat“ drahé modemy. Nejprve by se mělo vyzkoušet stávající zařízení a pokud by technicky nevyhovovalo, jistě by se mohl koupit i nový router v řádu pár set Kč (kdo by chtěl ušetřit). Ale tyto info od predejce nezazněli, což je ten problém. Nehodí se to zrovna do krámu nebo na to nestačí technická odbornost prodejců? Pravděpodobně asi oboje.

The post Terminátor a vnucované O2 modemy appeared first on DVOŘÁČKOVI.

Vzdálenost zdi od pantu na levé straně straně je 11 mm. Na druhé straně (dole, nahoru se postupně rozevírá) je to 6 mm k APU liště, ale jen cca 3 mm ke zdi (štuk je totiž ještě přetažen přes apu lištu o cca 3 mm). Ne fotce to vypadá trochu víc, ale je to tak. Měřeno bohužel jen metrem, svojí šuplerou se tam nedostanu. Podlahová lišta má šířku cca 11 mm – měřeno šuplerou, mohu tedy poskytnout i další platné cifry. :D Rám okna má dle výrobce 66 mm (sdělení prodejce po telefonu). Na problematičtější straně tak bylo cca 33 mm zakryto vnitřní špaletou okna. Co mě dále nepotěšilo, mírně řečeno, že hned pod štukem jsem odkryl asfaltovou hydroizolaci, která tak vysoko nemá opodstatnění a je spíše na závadu s ohledem na soudržnost vrstev (potvrzení mé domněnky technickým dozerem). Tím se i částečně vysvětluje přetažení štuku přes apu lištu, protože na štuk jednoduše už nebylo žádné jiné místo. Na poťuk je celé místo ještě duté, tak uvidíme, co na mě dál vykoukne. To jsou zatím fakta (z mého pohledu), viz fotografie. Dále k tomu následuje nějaká omáčka, aby to nebylo tak suché.

Podlaháři jsem psal s  tím, že lištu bude potřeba předělat a že zkouším oslovit stavbu, aby místo opravila (uhradila opravu zdi) a uhradila opravu lišty. Přiznávám, napsal jsem to vše rovnou do jednoho e-mailu a nechodil jsem opatrně kolem horké kaše – nedávkoval jsem to nějak citlivě po kapkách. Ale nesmíte se mi divit, ohlášení předchozí reklamace se táhlo dlouho, stavbyvedoucí vůbec nereagoval a věci se pohnuly až po e-mailu, kde jsem upozorňoval na další oficiální kroky k řešení sporu. No stavba nyní zareagovala kupodivu hned a ohradila se proti nařčení z nekvalitní práce. Subdodavatel omítkář prý dělá omítky 20 let, Apu lišta je nalepena standardně, nic se předělávat ani hradit nebude a máme prý u práce myslet. (Po několika dnech se mi podařilo získat informaci, že je tím myšleno, že si máme upravit lištu. To mě naštvalo už úplně, přestal jsem číst nic neřešící zprávy od stavbyvedoucího a požádal jsem ho, aby mi zavolal, pokud bude chtít záležitost rozumně řešit. Příležitosti dosud nevyužil.)

Podle mě si stavba obhajujícím e-mailem spíše zadělala na ostudu, než že by nakročila k nějakému očištění jména u podlaháře. Původně jsem danou věc řešil jen se stavbyvedoucím a podlahářem, kterého se to týkalo. Neměl jsem v úmyslu věc nějak rozmazávat. Ani jsem nekontaktoval technický dozor stavby. Neprofesionální chování stavbyvedoucího mě ale donutilo věc dále řešit a upozornit na jednání, se kterým nesouhlasím. Přístup stavbyvedoucího ale nezarazil jen mě, ale i podlaháře…

Podlahář si totiž sám od sebe k tomu začal zjišťovat nějaké informace. Možná mi chtěl pomoci, možná nechtěl dělat blbce sám ze sebe (že mu tam nejde lišta), možná ho to jen profeseně zajímalo, to už je jedno. Norma na to prý asi není, což jsem čekal. Ale jedna oknařská firma mu  dala informaci, že obvykle od pantu ke zdi je mezera tak 20, ale někdy i 25 mm. To  už mi dává smysl. Moje problémové místo má pouhé 3 mm! Podlahář také ze svých zkušeností říkal, že naházenou omítku až k pantům vidí tak v jednom ze 100 případů a rozhodně tedy nejde o standardní záležitost, jak tvrdí stavbyvedoucí.

Stavbyvedoucí ještě chvíli pokračoval v e-mailové diskuzi. Např. mi napsal, že jsem mu nedal vědět, že tam chceme umísťovat zrovna tyhle lišty. (Považuje je snad za nějak rozměrově extrémní?) Proč bych mu dával vědět? On se neptal a já nemohu vědět, že on odevzdá práci tak, že běžné originální quick-step lišty tam nepůjdou umístit. A napsal, že prý existují i tenčí lišty a dokonce poslal fotku. A to má nyní pravdu, to mu nebudu brát. Existuje i třeba možnost natřít sokl, což bude vrstva do 1 mm. :) Dneska existuje skoro všechno. Třeba ale také i tlustší lišty, nebo ne? Myslím že určitě ano, podlahář nám nabízel k naší podlaze ještě nějaké levnější neoriginální lišty a ty byly minimálně v dolní části ještě podstatně širší. Pro naše lišty musel akrylovat okraje místností a podlahu dělat skoro až ke zdi, aby tam originální lišty šly dát a zakryla se spára u kraje.

Tak a dneska jsem do problémového místa hrábnul. Odendavám lištu, ale ta tam ani tak moc u okna nedržela. Ochotně se trhl štuk a kuk na mě izolační asfaltová lepenka. Má tam co dělat? Podle mě nemá. Lepenka měla zhruba končit s podlahou. Ověřil jsem si to u stavebního dozoru a ten mi to potvrdil. Navíc celé místo zní na poklep velmi dutě, takže ještě tam asi nějakou hezkou jeskyňku objevím a žádoucí dodatečné vzduchové zateplení bych to asi nenazíval. Nemám rád problémy, které se řetězí a hromadí za sebou a i když v prvních fázích jsou relativně dobře řešitelné, v posledních fázích jejich oprava znamená neúměrně hodně práce. Kdyby se třeba odseklo pár cm cihly navíc nebo někdo z předchozích dělníků udělal nějaký krok k nápravě, bylo by to hned. Teď oprava hned nebude. Dobře, já si to také neuvědomil při malování resp. v dané chvíli s rozdělanou barvou to těžko šlo řešit. Ale že mi tam nešlo ani pořádně malovat, to jsem si určitě uvědomil. :) Ale já jsem amatér. Určitě si to uvědomili třeba i štukatéři, protože štuky jsou v podobných místech nekvalitní a nemohli se tam pořádně s nástroji dostat.

Jednání zhotovitele stavby považuji za neprofesionální. Dobře, pokud reklamaci neuznávám, tak třeba sepíši reklamační protokol. A snažím se jednat bez emocí. Když si nepohlídám věci při stavbě, musím je řešit po stavbě. Problém ale asi je, že už je toho na něj moc, pořád se vracet a předělávat. Nervy někdy rupnou. A tato příležitost k tomu vybídla. Daný detail je totiž zřejmě v rámci úrovně práce této firmy akceptovatelný, a tedy stavbyvedoucí ho vlastně nepovažuje za chybu. Je ale se svým názorem sám. Proti jsem já, podlahář, oknaři i technický dozor. Já té snížené úrovni prací do jisté míry rozumím, i takhle se dá stavět a leckomu to může stačit. Ale když kompromisní řešení mají přímý dopad i na výsledek – estetický i funkční, není to dobře. Za dobu spolupráce si mohl všimnout, že já se nespokojím s kompromisním řešením, když pro kompromis není žádný objektivní důvod. A to je případ této reklamace.

Správné řešení vidím tak, že by stavbyvedoucí měl v první řadě kontaktovat subdodavatelskou omítkářskou firmu a konfrontovat je s tím. Proč není rovně apu lišta? Myslím, že omítkáři si od stavby otvory přebírali (a i měli nějaké výhrady), takže buď neměli přijmout nebo měli místo poté dořešit. Nicméně stavbyvedoucí se obvykle velmi brání kontaktování subdodavatelů. Raději místo nich reklamace řeší všechny sám. To je pak jasné, že už ho to nebaví, koho by to bavilo. Nijak mi nevysvětlil, proč prostě záležitost nepředá dotčeným lidem, kteří jsou za to zodpovědní. Výjimka byl někdy pan Kukač klempíř, který přijel věc řešit – viz samostatný příspěvek (lépe, kdyby nepřijel). Ale na lidi se musí dohlížet, pokud nejsou spolehliví, takže otázka samozřejmě je, co je víc práce.

UPDATE:
Shodou okolností jsem něco hledal ve fotkách ze stavby. A viděl jsem tam video technického dozora, kde na omítkách pracoval člověk s monterkami Strojní omítky Mára (Martin Mára, Trhové Sviny). Takže jsem to neváhal zkusit a panu Márovi jsem zatelefonoval. Dokonce se přijel podívat na závadu a na místě ji potvrdil. Souhlasil, že věc vyřeší při dalším výjezdu. Jednou termín sám nabídl, ale já byl zrovna na Šumavě. A poté jsem už z něho dostal asi jen jednu SMS, že v době Covidu vyjíždět nebude. A po zrušení zákazu cestování mezi okresy už nereagoval vůbec.

Nějak zázrakem se mi podařilo kontaktovat stavbyvedoucího, několik měsíců po odhalení závady. A říkám mu, že jeho omítkář závadu uznal. A pevné přesvědčení stavbyvedoucího, že nic řešit nebude bylo najednou pryč. Nechápu – trapas, ostuda. Měli jsme se všichni sejít na místě, ale p. Mára přestal komunikovat i se stavbyvedoucím. Ten to glosoval, že p. Mára po covidu asi umřel. Mně tedy ještě chvíli po své nemoci psal SMS, že už je v práci, ale těžko říct, jak se to pak vyvinulo. Opravy závady se ujal stavbyvedoucí resp. jeho dělník. Sice mu ujela APU lišta a na špaletě je boule (p. Mára ukazoval potřebu osekání totiž správně ještě výše), ale dobrý. Lišta se tam už asi vleze. Dělník přišel na to, že celý problém vznikl nějakým špatným ukotvením okna, lidově řečeno všechny následující práce „objížděli“ čouhající šroub od okna a nikdo s tím nic neudělal. Sakra vše by se vyvíjelo jinak, kdyby do toho někdo dal těch pár ran kladivem navíc nebo tak něco. :D

Druhé místo, které dělník spravoval, byl spoj materiálů cihla-multipor. Zřejmě vůbec nezasíťován a deska multiporu nekontaktně podlepena. Spoj zasíťoval (já bych to udělal širší, četl jsem návod cemixu) a přeštukoval. Jenže vše v ten samý den bez vysušení lepidla. (Neměl druhý fukar.) Celé místo schlo asi 4 dny a štuk to odnesl – celý popraskaný. Fotky mám, ale těžko vyfotit celé i detail, tak jsem líný dělat zase nějakou koláž. Stavbyvedoucí věštil z fotek po e-mailu (a po telefonu to na závěr nazval mikrotrhlinami). Jsou to však makrtrhliny. Zase se nepřijel podívat, vše pořád dokola. Po několika urgencích vyslal stejného dělníka („za hodinu ho dodám“), nicméně ten již jen těžce psychicky nesl návrat na místo činu, navíc v pokročilém odpoledni po práci. A neunesl. S jeho náladou jsem ho musel vyhodit, protože jsem si nedokázal představit, že by v tomto stavu něco kvalitně spravil. Tak si na mně alespoň vylil zlost nadávkami a vyhrožováním násilí.

Bohužel stavbyvedoucí v podobné náladě po telefonu pokračoval. Tak nějak mu muselo dojít, že vlastně už nemá lidi, které by ke mně posílal. Prý nepřijede na reklamaci ani klempíř p. Kukač. (Nechápu vůbec, že to s ním ještě zkoušel, to se dalo čekat.) Takže odmítá splnit i svůj závazek revize klempířiny na domě. Stavbyvedoucí se dostal do afektu a naznačil, že se bojí kriminálu, aby mi něco neudělal. Předpokládám fyzicky. Že prý stavba pracuje a podobné chytrosti, ztráceje povědomí o tom, že se nevytýkají trhliny vlivem sedání stavby, ale pouze ty vlivem jeho špatné práce. A že mu už nemám psát a volat. Že je stavba stále v záruce je mu asi jedno, prostě ho to už příliš obtěžuje a je se mnou prý strašně těžký život. Hm. Manželka si tolik nestěžuje, ale chápu ho. Nicméně vede zase (pořád) stavby za stovky miliónů Kč a přesto si nedokáže profesionálně poradit s pár reklamacemi. No nic, ale teď už můžeme na firmu zhotovitele udělat závěrečnou recenzi, abychom to nějak uzavřeli.

The post Pár milimetrů navíc a hromada práce (samozřejmě navíc) appeared first on DVOŘÁČKOVI.

UPDATE: Ikea has sent an automated email (after couple of weeks or even more) that they are sorry and that nobody is available to reply to my question. :)

The post Ikea TRÅDFRI and Philips hue (in)compatibility appeared first on DVOŘÁČKOVI.

• Ing. Martin Buřič, stavbyvedoucí. Zde řešit nebudu, bude samostatná příspěvek.
• Vladimír Veřtát, technický dozor. Bez něho by to nešlo. Na rekonstrukci bylo takových věcí k řešení, že pomoc jsem musel využít. Zejména také proto, že jsem bydlel 100 km od stavby a jezdil jsem cca 1x za 14 dní. Pravděpodobně (spíš určitě) svým jednáním několikrát zachránil to, že se stavba vůbec dodělala alespoň trošku předpokládaným způsobem. Měl jsem ho při ruce, když jsem potřeboval. Komunikace dobrá. Nedostatky v odbornosti jsem někdy nějaké pozoroval, ale když bylo potřeba, doplnil si informace. Cítil jsem to ale občas tak, že bylo i potřeba ho úkolovat (a někdy kontrolovat), než že by pracoval kompletně samostatně. Třeba se společně stavbě zadal nějaký deadline, ale on už ho potom nehlídal. Ale nemála věcí si samostatně všiml, díky za to. Smart home řízení ne.
• Jiří Dmejchal, elektrikář. Rozvody dělal dle mého zadání. Se vším na začátku poradil, jen snad malinko rychleji, než by bylo třeba pro někoho, kdo se tím zabývá do hlouběji poprvé. A tak postupně jsem si ještě dovymýšlel nějaké změny, které šli za chodu udělat. Cena byla téměř poloviční oproti CN zhotovitele stavby. Vše funguje, zapomněli jsme jen na světlo nad gaučem (možná jsem říkal, že si dám lampu, ale už se mi teď nechce), tak to si časem dodělám. Stavbě, mě i tech. dozoru se zdálo, že vedení na kabely seká do zdi trošku humpoláckým způsobem, určitě by to asi šlo udělat trochu elegantněji. Ale zase kabelů jsem měl prý hodně, tak seknout potřeba bylo. Ještě ho myslím budu potřebovat a věřím, že nebude problém. Komunikace dobrá, komunikuje i mimo pracovní čas.
• Libor Staněk, voda, topení, plyn. Spokojenost. Pomohl navrhnout zlepšenou dispozici koupelen. Na jeho práci nemám moc připomínek. Jedna větší je tedy ohledně vedení plynu, ale to vzniklo tím, že to údajně moc často nedělá. No, když něco nedělám, je potřeba si to předem lépe zjistit. A pak také nevyšla cirulace vody (necirkuluje odbočka do kuchyně), nicméně hned je ochotný věc na své náklady řešit. Komunikace dobrá, časově více vytížený.
• Alena Kalinová, projektantka. Rodínná známá, původně jsme s ní začínali spolupracovat. Na první schůzce na stavbě např. padlo, že si mám začít vyhledávat na internetu skladbu trámového stropu a nebylo znát, že by o tom moc věděla. Stávající stav jsem se pro ni pokoušel sám měřit a kreslit. Mírně řečeno nemělo to tah na branku, museli jsme ji z našich služeb předčasně propustit. Bohužel uteklo nemálo času, než jsme se k tomu odhodlali.
• Václav Pavlík, projektant. Užil si s námi dost. Skutečné zaměření stávajícího stavu si udělal sám, i když jen pravoúhle, takže rozměry byly někde plus mínus autobus, např. šikmá chodba atd. Někdo šlo o centimetry kvůli šířce průchodu a schodišti, ale to projekt takto přesně nedořešil. Ale bylo vidět, že to již má úroveň a zkušenosti s rekonstrukcí RD byly o řády jinde. Neuvědomil jsem si (neřekl to?), že pro nás pracuje až po večerech a víkendech, tedy že má někde jinde hlavní pracovní poměr. Trochu to ovlivnilo jeho časové možnosti a priority, asi dvakrát měl také zdravotní problémy. Projektování trvalo snad skoro rok, přesto si řekl finančně až o směšně nízkou částku. Přestože se mnoho věcí z projektu nedalo použít při realizaci (což obvykle nebyla jeho chyba), tak přesto bylo ku prospěchu, že se to dělalo pečlivě. Někdy mu trpělivost docházela, ale není divu, docházela i nám. Strop jsem si ale vlastně projektoval sám (zařizoval externě), jeho statik řekl, že to a to nejde, příp. že nemá čas svůj návrh nijak upravovat. Ale ono to šlo, když se chtělo.
• Jan Janů, garážová vrata Hormann. Malinko komplikované a rozporuplné. Komunikace průměrná, někdy trošku zmatečná. Jednu reklamaci na zámek jsme zmatečně a zbytečně řešili několik měsíců. Ohledně vrat jsem se ještě pro jistotu doptával i u jiného prodejce, abych si nějaké věci ověřil. Část problémů je dána samotným konfigurátorem Hormann, kdy prodejce někdy jen spoléhá na návrh vrat softwarem. Část problémů jsem způsobil i já, že jsem nějaké věci chtěl na vratech dodatečně měnit, když jsem se externě dozvěděl nové informace. Nyní jsem se ptal na spojení vrat se smart home a Google Asistentem, ale musí se to zjišťovat dodatečně, na webu výrobce k tomu nic nevidím a prodejce k tomu nic neví. Také nebylo dobré zaškolení k fungování vrat, které vlastně neproběhlo. Na různé věci jsem se musel doptávat průběžně. Ale když mám vytrvalost, výsledku dosáhnu.
• Jan Kolesnáč, truhlář. Dělal nám schody. Komunikace rozumná. Samotná práce se dřevem velmi hezká, podle mě nadprůměrná, dokončovací detaily z mého pohledu podprůměrné (práce s akrylem) a musím si dělat sám. Ztěžoval jsem si na extrémní vrzání dřevěného schodiště a poukázal na konstrukční nedostatek, která hluk z největší části způsobuje. Byl ochotný to řešit (s časovým odkladem) a v rámci možností opravit. Škoda že ho moc nebaví kontakt se zákazníky a je to znát. Měl by mít k sobě na montáž a komunikaci někoho dalšího, aby se sám mohl více věnovat věcem v dílně, což ho předpokládám (doufám) baví více. I po jeho opravě jsem ale na schodišti ještě ale dost makal, abych vrzání dále snížil. Z dřevěné konstrukce se tak stala poloocelová. :) Napsal jsem SMS, jestli ho zajímá mé řešení s ohledem na budoucí zakázky, ale nereagoval, čímž zřejmě skončí i spolupráce do budoucna. Také sliboval dodání OSMO oleje použitého na schody, ale ani po připomínkách se tak nestalo.
• Martin Kolesnáč, zámečník. Zatím pro nás dělal venkovní ocelové schodiště. V podstatě se potvrdilo, co jsem od něho na začátku čekal. To jest že zkušenosti nebudou úplně nejvyšší, ale měl by to zvládnout a navíc bude mít čas a chuť řešit případné problémy. Měli jsme problém s výškou zábradlí (společné zavinění – on nevěděl nic k normám, já nezkontroloval projekt), křivým zabrádlím a jinou délkou schodů a chybnou pozicí patky atd. Když získá ještě nějaké zkušenosti navíc, bude to ok. Dokončovací práce s PU hmotou opět podprůměrné a musím si dělat sám.
• Plastpo p. Veselý, podlaha garáž. Mně se u nich líbí, že myslí samostatně a pracují samostatně. Někdy až moc. :) Jezdí si k nám, kdy se jim to hodí, nedávají moc vědět. Ale v rámci možností si tam s vyrovnáním podlahy a montážní jámou moc hezky pohráli. Ukončení podlahy třeba udělali bez domluvy úplně jinde, než jsme se dohodli, ale je to tak lepší. (Já to tak chtěl původně sám navrhnout, ale přišlo mi, abych je tím moc nepřetěžoval.) Nyní před zimou správně rozhodli, že povrch je ještě trochu vlhký a bude lepší epoxid dávat až na jaře.
• Roman Smrž, plyn a kotel Vaillant. Časově vytížený, horší časová flexibilita. Horší komunikace přes telefon, i když poslední dobou malinko lepší. S jeho pomocí se podařilo reklamovat nepříliš zdařilou regulaci Exeo a místo ní vlastně bez příplatku pořídit novou regulaci od Vaillantu.
• Roman Peteřík, podlahář. To je v pořádku, dobrá komunikace, čistá práce. Teď tedy v jednom místě vinylové dílce trochu popraskávají (hlukově), což je trochu divné. Musím se ho na to zeptat. Nejdříve nabídl, že se přijede podívat. I když jsem mu pak napsal, že takle křupe už i většina podkroví, tak sice odpověděl, ale k návštěvě to už nesměřovalo. Mně osobně by to profesně zajímalo, já bych za zákazníkem dojel, byl by to přístup, jak má být.
• Mirostav Šabart, obkladač. Dobrá komunikace. S velkoformátovou dlažbou a obklady pracoval moc hezky. Výjimečně udělal něco jinak, než bylo domluveno, ale nebylo to nějak zásadně špatně, že by se to muselo předělávat. Trošku horší jsou koncovky, kdy mu chybí dodělat nebo přivézt nějaká malá drobnost, ale to dlouho trvá a nedaří se to svižně dokončit.
• Daniel Mrázek, servis oken a dveří. Velmi problematické kontaktovat. Nemá moc času. Pokud se dovolám, většina telefonátů končí tím, že mě poprosí, abych zavolal nějaký jiný den. Ale ne vždy pak telefon bere, někdy zapomenu i já zavolat a začíná se od znovu. Ale bere to s humorem, naposledy jsme se tomu hezky zasmáli. Dveře seřídí, nicméně i za několik návštěv nepřišel na hlavní problém, což byly chybně namontované dveře. Přišel na to až Pavel Kos hned při první obhlídce, na druhé prohlídce dal falcovou výztuž a pomohlo to.
• a další, na které jsem teď zapomněl. Díky všem. Postavit dům, to chce buď nemálo spolehlivých řemeslníků, a nebo mraky času. Nejlépe oboje. :)

The post Zkušenosti s lidmi kolem stavby appeared first on DVOŘÁČKOVI.